Historie klatovské knihovny

 

Městská veřejná knihovna

1859 – první návrh k založení knihovny dal podal klatovský purkmistr Dr. J. Nauš a 21. prosince téhož roku byla zřízena městská veřejná knihovna, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy, a byly schváleny stanovy knihovny. Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík.

1860 – hudební a deklamační zábava, která se konala v sále „U zlaté koule“ a jejíž výtěžek se stal základem pro hospodaření klatovské knihovny

1865 – zpracován statistický přehled o stavu knižního fondu, z nějž vyplynulo, že tehdejší stav byl 137 českých a 65 německých knih

1866 – knihovna následkem války zanikla

 

Městská veřejná čítárna

1897 – MUDr. Alois Mašek podal v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech, byl však zamítnut

1898 – klatovský akademický spolek Úhlava podal obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech, po předložení rozpočtu na její provoz byl návrh schválen a 1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici, ale již v létě nastaly problémy s pronajímatelem a čítárna se přestěhovala do prostor ve starém gymnáziu (dům čp. 174/I).

1900 – činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračovala, i když za velice obtížných až svízelných podmínek, které byly způsobeny nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod.

1907 – čítárna byla začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“, čímž se město zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech toto rozhodnutí utlumilo

1910 – na základě podnětu starosty města MUDr. Aloise Maška obecní zastupitelstvo opět svým usnesením zřídilo veřejnou městskou knihovnu a čítárnu. Správa Osvětového svazu nad čítárnou sice pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat.

1911 – Osvětový svaz se vzdal správy, kterou převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“. Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné – centrální městské knihovny v Klatovech. Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice.

1912 – rozsáhlá celoroční spolupráce mezi kulturním odborem, spolky a institucemi při zřizování centrální knihovny, kdy šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získat podporu, zejména finanční a materiální

1913 – městská rada schválila znovuotevření městské knihovny, které se uskutečnilo 1. prosince 1913. Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1918 bylo evidováno celkem 2 078 knih a 474 registrovaných čtenářů.

 

Dětská čítárna

Plaketa Josefa Aima

9. března 1921 – na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. v. Josefa Aima byla v Klatovech otevřena Dětská čítárna. Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939–1945. Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se stala bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy. Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna. V čítárně byla zavedena katalogizace. Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapil velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti.

1928 – fotografie klatovské čítárny se objevily jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně

1929 – čítárna se prezentovala na výstavě v Praze i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě

 

Okresní lidová knihovna

1951 – dle vyhlášky tehdejšího ministerstva informací a osvěty byla ustavena Okresní lidová knihovna, která vznikla spojením veřejné knihovny a Aimovy dětské čítárny. Začala plnit nejen svoji funkci městské knihovny, ale i metodicko-organizační činnost pro místní lidové knihovny v celém klatovském okrese.

1952 – přestěhování knihovny na klatovské náměstí do domu čp. 170/I

1953–1957 – dlouholetý spolupracovník knihovny Dr. František Pacák začal v knihovně pořádat vlastivědné literární zájezdy, díky kterým se klatovská knihovna dostala do povědomí nejen čtenářské veřejnosti. Během těchto let se uskutečnilo zájezdů s průměrnou účastí 70 čtenářů.

 

Knihovna Klatovy v 50. létech

Ve dvou sousedících budovách s barokními štíty byla od počátku 50. let umístěna MěK Klatovy.

 

Městská knihovna

1. ledna 1993 – knihovna přešla pod správu města. Postupně se v ní vytvořilo šest oddělení: půjčovna pro dospělé, čítárna s hudebním koutkem, studovna s oddělením pro nevidomé a zdravotně znevýhodněné čtenáře, půjčovna pro děti a mládež, oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a regionální oddělení, které poskytuje výměnu souborů knih a metodickou pomoc pro 46 obsluhovaných knihoven.

 

Současnost

1998 – pro potřeby Městské knihovny bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla

Vokálního souboru Gymnázia Klatovy

Slavnostní atmosféru otevření Městské knihovny Klatovy navodilo vystoupení Vokálního souboru Gymnázia Klatovy pod vedením PaedDr. L. Bělohoubkové.

1. března 1999 – slavnostní zahájení provozu knihovny v nových prostorách za účasti významných hostů

 

Náměstek ministra kultury Mgr. Ilja Racek

Přestřižení pásky
Za účasti poslanců Parlamentu ČR pana Jiřího Bílého a Milana Eckerta, ředitelky Památníku národního písemnictví PhDr. Evy Wolfové, náměstka ředitele Národní knihovny ČR PhDr. Víta Richtera, ředitele SVK Plzeň PhDr. Jaroslava Vyčichlo, přednosty Okresního úřadu v Klatovech Mgr. Ivana Petrů, zástupců řady knihoven, sponzorů a realizátorů tohoto projektu slavnostně přestřihl pásku spolu se starostou města Karlem Mrázem náměstek ministra kultury Mgr. Ilja Racek.

 

Starosta města Karel Mráz

Karel Mráz
Starosta města Karel Mráz ve svém vystoupení uvedl: „Původně jezuitská kolej měla být centrem vzdělanosti, avšak po sto letech od svého otevření se v ní zabydlela armáda a po dalších dvou stoletích se stala nákupním střediskem. Vznik knihovny nyní má určitou pointu: přetavili jsme meče - v případě Klatov spíše dragounské šavličky - a bývalá kolej opět slouží původním záměrům - vzdělanosti a kultuře“.

 

2009 – knihovna získala v suterénu jezuitské koleje další prostory pro vybudování centrálního depozitáře, který byl vybaven pojízdným regálovým systémem

2019 – knihovna převzala pod svou správu i zrekonstruovaný refektář jezuitské koleje, kde tak vzniklo důstojné místo pro pořádání mnoha akcí – koncertů, přednášek, vernisáží, konferencí atd.

2024 – revitalizace prostor knihovny. Bylo vyměněno osvětlení a IT technika, půjčovna pro dospělé dostala nový výpůjční pult, do vstupního prostoru byl položen nový koberec. Částečným probouráním příčky došlo k propojení čítárny se studovnou, které nyní spojuje společný, taktéž nový, výpůjční pult. Veškeré vybavení v těchto dvou odděleních bylo vyměněno za nové. V čítárně tak najdeme nové úložné skříňky na periodika a regály na CD, ve studovně nové knižní regály, stanice veřejného internetu a v obou místnostech nové stoly a sezení pro čtenáře. Do studovny, přilehlého zázemí i příručního skladu byly položeny nové podlahy a taktéž došlo k výměně nábytku a knižního regálového systému. Nové prostory byly slavnostně otevřeny 23. července 2024. Vše bylo spolufinancováno z dotačního programu IROP.

2025 – nainstalován nový systém RFID, který posouvá zabezpečení knihovního fondu na vyšší úroveň

 

Zadní křídlo jezuitské koleje

Vlevo budova bývalé jezuitské koleje, v jejímž zadním křídle je umístěna městská knihovna.

 

Ředitelé klatovské knihovny:

  • Františka Miková (1951–1963) – první profesionální ředitelka
  • Jaroslav Frey (1963–1964)
  • Karel Kliment (1964–1970)
  • Bohumila Polívková (1970–1974)
  • Jindra Smetanová (1974–1986)
  • Miroslav Sulan (1986–1993)
  • Ivana Zíbarová – úřednice městského úřadu, zastupující ředitelka v období od září do konce roku 1993
  • Zdeňka Buršíková (1994–2018)
  • Romana Kubíčková – vedoucí služeb Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka v období od října 2018 do konce ledna 2019
  • Jarmila Poupová (2019–2024)
  • Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka (1. 3.–30. 4. 2024)
  • Jan Adamec (1. 5.–11. 6. 2024)
  • Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka (12. 6.–30. 9. 2024)
  • Marie Frančíková (1. 10. 2024–)
 

© Městská knihovna Klatovy 2025
| Všechna práva vyhrazena
| realizace Jaroslav Stýblo