Historie klatovské knihovny
Městská veřejná knihovna
1859 – první návrh k založení knihovny dal podal klatovský purkmistr Dr. J. Nauš a 21. prosince téhož roku byla zřízena městská veřejná knihovna, v níž by se půjčovaly zdarma knihy a časopisy, a byly schváleny stanovy knihovny. Prvním knihovníkem byl zvolen gymnaziální profesor Josef Andrlík.
1860 – hudební a deklamační zábava, která se konala v sále „U zlaté koule“ a jejíž výtěžek se stal základem pro hospodaření klatovské knihovny
1865 – zpracován statistický přehled o stavu knižního fondu, z nějž vyplynulo, že tehdejší stav byl 137 českých a 65 německých knih
1866 – knihovna následkem války zanikla
Městská veřejná čítárna
1897 – MUDr. Alois Mašek podal v obecním zastupitelstvu návrh na založení „České knihovny a čítárny“ v Klatovech, byl však zamítnut
1898 – klatovský akademický spolek Úhlava podal obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení veřejné čítárny v Klatovech, po předložení rozpočtu na její provoz byl návrh schválen a 1. května 1898 byla veřejná čítárna v Klatovech otevřena. Byla umístěna v 1. patře domu „U kanonu“ v Pražské ulici, ale již v létě nastaly problémy s pronajímatelem a čítárna se přestěhovala do prostor ve starém gymnáziu (dům čp. 174/I).
1900 – činnost Městské veřejné čítárny v Klatovech pokračovala, i když za velice obtížných až svízelných podmínek, které byly způsobeny nedostatkem peněz na provoz, problémy s místnostmi, otopem apod.
1907 – čítárna byla začleněna pod správu vzdělávacího sboru „Osvětového svazu pro Klatovy a okolí“, čímž se město zbavilo starostí, ale rozvoj knihovnictví v Klatovech toto rozhodnutí utlumilo
1910 – na základě podnětu starosty města MUDr. Aloise Maška obecní zastupitelstvo opět svým usnesením zřídilo veřejnou městskou knihovnu a čítárnu. Správa Osvětového svazu nad čítárnou sice pokračovala dále, avšak starosti o její provoz neustále přibývaly. Zejména finanční možnosti svazu nedovolily nadále čítárnu spravovat.
1911 – Osvětový svaz se vzdal správy, kterou převzalo opět město a ustanovilo k ní tzv. „Kuratorium veřejné čítárny a knihovny v Klatovech“. Pro radnici, její kulturní odbor i kuratorium začalo období jednání s nejrůznějšími spolky a institucemi ve městě o zřízení jedné – centrální městské knihovny v Klatovech. Zásadní iniciativu převzal kulturní odbor klatovské radnice.
1912 – rozsáhlá celoroční spolupráce mezi kulturním odborem, spolky a institucemi při zřizování centrální knihovny, kdy šlo zejména o to soustředit knižní fondy spolkových knihoven a získat podporu, zejména finanční a materiální
1913 – městská rada schválila znovuotevření městské knihovny, které se uskutečnilo 1. prosince 1913. Knižní fond rychle rostl, stejně jako přibýval počet výpůjček a čtenářů. V roce 1918 bylo evidováno celkem 2 078 knih a 474 registrovaných čtenářů.
Dětská čítárna

9. března 1921 – na popud a za obrovského osobního přispění řídícího učitele v. v. Josefa Aima byla v Klatovech otevřena Dětská čítárna. Byla první dětskou čítárnou v celé republice, která nikdy nepřestala pracovat, včetně období německé okupace v letech 1939–1945. Raritou v dosavadní práci s dětskými čtenáři se stala bibliografická představení pro mládež, kolektivní čtení, výstavy a podobné formy. Čítárna získala podporu nejen u místních spolků, ale pravidelně na její činnost přispívaly městský i okresní úřad, školská rada, spořitelna. V čítárně byla zavedena katalogizace. Zprávy o dobré a prospěšné práci klatovské Aimovy dětské čítárny se rychle šířily, a tak nepřekvapil velký zájem o ni z řad odborné knihovnické veřejnosti.
1928 – fotografie klatovské čítárny se objevily jako doklad pokročilého knihovnictví na výstavě soudobé kultury v Brně
1929 – čítárna se prezentovala na výstavě v Praze i na pedagogické mezinárodní výstavě v Ženevě
Okresní lidová knihovna
1951 – dle vyhlášky tehdejšího ministerstva informací a osvěty byla ustavena Okresní lidová knihovna, která vznikla spojením veřejné knihovny a Aimovy dětské čítárny. Začala plnit nejen svoji funkci městské knihovny, ale i metodicko-organizační činnost pro místní lidové knihovny v celém klatovském okrese.
1952 – přestěhování knihovny na klatovské náměstí do domu čp. 170/I
1953–1957 – dlouholetý spolupracovník knihovny Dr. František Pacák začal v knihovně pořádat vlastivědné literární zájezdy, díky kterým se klatovská knihovna dostala do povědomí nejen čtenářské veřejnosti. Během těchto let se uskutečnilo zájezdů s průměrnou účastí 70 čtenářů.

Ve dvou sousedících budovách s barokními štíty byla od počátku 50. let umístěna MěK Klatovy.
Městská knihovna
1. ledna 1993 – knihovna přešla pod správu města. Postupně se v ní vytvořilo šest oddělení: půjčovna pro dospělé, čítárna s hudebním koutkem, studovna s oddělením pro nevidomé a zdravotně znevýhodněné čtenáře, půjčovna pro děti a mládež, oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a regionální oddělení, které poskytuje výměnu souborů knih a metodickou pomoc pro 46 obsluhovaných knihoven.
Současnost
1998 – pro potřeby Městské knihovny bylo rozhodnuto o rekonstrukci bývalé jezuitské koleje, resp. jejího západního křídla

Slavnostní atmosféru otevření Městské knihovny Klatovy navodilo vystoupení Vokálního souboru Gymnázia Klatovy pod vedením PaedDr. L. Bělohoubkové.
1. března 1999 – slavnostní zahájení provozu knihovny v nových prostorách za účasti významných hostů

Přestřižení pásky
Za účasti poslanců Parlamentu ČR pana Jiřího Bílého a Milana Eckerta, ředitelky Památníku národního písemnictví PhDr. Evy Wolfové, náměstka ředitele Národní knihovny ČR PhDr. Víta Richtera, ředitele SVK Plzeň PhDr. Jaroslava Vyčichlo, přednosty Okresního úřadu v Klatovech Mgr. Ivana Petrů, zástupců řady knihoven, sponzorů a realizátorů tohoto projektu slavnostně přestřihl pásku spolu se starostou města Karlem Mrázem náměstek ministra kultury Mgr. Ilja Racek.

Karel Mráz
Starosta města Karel Mráz ve svém vystoupení uvedl: „Původně jezuitská kolej měla být centrem vzdělanosti, avšak po sto letech od svého otevření se v ní zabydlela armáda a po dalších dvou stoletích se stala nákupním střediskem. Vznik knihovny nyní má určitou pointu: přetavili jsme meče - v případě Klatov spíše dragounské šavličky - a bývalá kolej opět slouží původním záměrům - vzdělanosti a kultuře“.
2009 – knihovna získala v suterénu jezuitské koleje další prostory pro vybudování centrálního depozitáře, který byl vybaven pojízdným regálovým systémem
2019 – knihovna převzala pod svou správu i zrekonstruovaný refektář jezuitské koleje, kde tak vzniklo důstojné místo pro pořádání mnoha akcí – koncertů, přednášek, vernisáží, konferencí atd.
2024 – revitalizace prostor knihovny. Bylo vyměněno osvětlení a IT technika, půjčovna pro dospělé dostala nový výpůjční pult, do vstupního prostoru byl položen nový koberec. Částečným probouráním příčky došlo k propojení čítárny se studovnou, které nyní spojuje společný, taktéž nový, výpůjční pult. Veškeré vybavení v těchto dvou odděleních bylo vyměněno za nové. V čítárně tak najdeme nové úložné skříňky na periodika a regály na CD, ve studovně nové knižní regály, stanice veřejného internetu a v obou místnostech nové stoly a sezení pro čtenáře. Do studovny, přilehlého zázemí i příručního skladu byly položeny nové podlahy a taktéž došlo k výměně nábytku a knižního regálového systému. Nové prostory byly slavnostně otevřeny 23. července 2024. Vše bylo spolufinancováno z dotačního programu IROP.
2025 – nainstalován nový systém RFID, který posouvá zabezpečení knihovního fondu na vyšší úroveň

Vlevo budova bývalé jezuitské koleje, v jejímž zadním křídle je umístěna městská knihovna.
Ředitelé klatovské knihovny:
- Františka Miková (1951–1963) – první profesionální ředitelka
- Jaroslav Frey (1963–1964)
- Karel Kliment (1964–1970)
- Bohumila Polívková (1970–1974)
- Jindra Smetanová (1974–1986)
- Miroslav Sulan (1986–1993)
- Ivana Zíbarová – úřednice městského úřadu, zastupující ředitelka v období od září do konce roku 1993
- Zdeňka Buršíková (1994–2018)
- Romana Kubíčková – vedoucí služeb Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka v období od října 2018 do konce ledna 2019
- Jarmila Poupová (2019–2024)
- Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka (1. 3.–30. 4. 2024)
- Jan Adamec (1. 5.–11. 6. 2024)
- Marie Frančíková – vedoucí regionálního oddělení Městské knihovny Klatovy, zastupující ředitelka (12. 6.–30. 9. 2024)
- Marie Frančíková (1. 10. 2024–)